Rodina-nejkrasnejsi slovo na svete

Rodina-nejkrasnejsi slovo na svete
 
Rodinny zivot se lisi kulturou, nabozenstvim, ale take zakony daneho statu Kazdy clovek je ,,naprogramovan,, spolecnosti ve ktere zije a mysli si, ze je to tak spravne a ten ,,jeho,, zpusob zivota je nejidealnejsi. Vyrustal v tom ,,svem,, prostredi a vetsinou je pro nej neprijatelny jiny zpusob zivota.
 
Pro vetsinu evropanu by byl neprijatelny zpusob islamskeho, hinduistickeho, zidovskeho zivota ci jiného zivota. Jsme si zpusobem zivota tak rozdilni, ze bychom nechteli menit.....
V nekterych pripadech prave kvuli vire a jejim zakonum, nekdy zase kvuli ekonomice statu a kvuli chudobe. Nikdo z nas si nedovede predstavit, zit v Africe, bydlet v chysi a chodit denne nekolikrat 5 km pro vodu.
 
Zivotni styl se tedy meni podle zvyku, nabozenstvi a politiky v dane zemi.
Presto vsechno by ale mela byt v kazde spolecnosti nejdulezitejsi prave rodina.
V islamu je rodina zakladem spolecnosti. Klid a bezpeci, ktere nabizi stabilni rodina je velmi dulezite a podstatne pro dusevni rust jejich clenu. Harmonii vytvari existence rozsirenych rodin. Deti jsou podkladem a zridkakdy opousteji dum pred tim, nez uzavrou manzelstvi.
 
Ve smyslu islamskych tradic jsou rodice vazeni a respektovani. Vyzdvihovany byvaji predevsim matky. Koran uci, ze matka si velmi vytrpi behem tehotenstvi, porodu a vychovy ditete, a proto si zaslouzi zvlastni uctu a laskavost.
 
Muslimske manzelstvi je posvatny akt, ale i pravni dohoda, ve ktere si partneri mohou svobodne dohodnout svoje podminky. Rozvod  mezi nimi je dovolen, ale je povazovan jako zcela posledni moznost vyreseni sporu.
 
Rodina je pro me to nejdulezitejsi v mem zivote. Kdo z nas by chtel vyrustat v neuplne rodine, maminku, ktera se honi, aby na nas vydelala dost penez a mezi tim nam neustale hledala noveho, vhodneho tatinka? Na vetsine deti to zanecha velke psychicke nasledky a maji pak problem v zivote rozdavat lasku okoli, protoze ji postradaly, v horsich pripadech dochazi k agresivnimu chovani a konzumaci drog ci alkoholu.
 
Rodina pro me znamena zazemi, lasku a oporu.Bez rodiny jsme neuplni a citime se sami.
Nechapu matky, ktere se honi za penezi a karierou a ponechaly  deti svemu "osudu". Kde je laska a podpora?
 
Do skoly se vypravuji vetsinou sami, po skole jsou doma take sami a kdyz rodic prijde domu unaveny po celem dni prace, nema na ne vetsinou cas, zbyva cas jen na kontrolu zakovske knizky a mozna prezkouseni na zitrejsi pisemku. Jak muze u takovoho ditete zdrave probihat vyvoj, kdyz se prakticky stara samo o sebe a je doslova vhozeno do stresujiciho kolobehu zivota? V jakem veku se dnes ocekava od deti aby byly samostané a dokazaly se se vsim vyrovat? Nebo si to rodice neuvedomuji?
 
Jednou rekl nasemu znamemu  jeho syn,  jestli jestli mu muze dat 10 CHF, dal mu je, myslel, ze syn je chce na nejake sladkosti. Pristiho dne se ho syn zeptal kolik vydelava v praci za hodinu, tatinek se sice divil, ale odpovedel mu, ze 20 CHF za hodinu.
Dalsiho dne po nem chtel syn dalsich 10 CHF, to uz ale bylo tatinkovi divne a rozcilene odsekl synovi, ze mu zadne neda.
Syn byl smutny a zavrel se ve svem pokoji Kdyz tatinek "vychladl", uvedomil si, ze to zrejme prehnal a sel za synem.
Omluvil se mu, ze je pretazeny a moc unaveny a zeptal se ho, na co ty penize potrebuje. Syn mu ukazal 10 CHF, ktere mel schovane pod polstarem a vysvetlil mu, ze potrebuje jeste 10 aby si mohl koupit 1 hodinu z casu sveho otce.....
 
Jak to na tatinka zapusobilo asi nemusim vypravet, ale zacal se venovat svym detem vice a doslo mu, ze majetek pro jeho deti nic neznamena.
 
Vetsina rodicu ma spatne svedomi a vi ,o co jejich deti prichazi, ale majetek je prece dulezitejsi, tak jim koupi Nintendo, Play station a novy pocitac ,aby se deti zabavily. Lasku to ale nenahradi....
 
Co vsechno prinasi takovy styl zivota vidime prece sami...
 
Meli bychom svym detem dat tolik lasky a pozornosti, kolik jen muzeme, vzdyt na ne ceka v dospelosti tolik nemilych prekvapeni a prekazek, ktere jsou schopni zvladnout jen s pevnymi koreny z detstvi.
 
Vidim, jak svycarske deti trpi, kazdy druhy dospely clovek navstevuje psychologa... Jejich zivot je vypocitan na sekundy a vse se musi dit presne podle planu. Kde je spontanni detske chovani? Nemaji na to cas a asi zrejme ani pravo...
Nemaji na vyber, spolecnost jim to tak urcila. V 18 letech jsou oficialne dospeli a ve vetsine pripadech donuceni zacit se starat sami o sebe, v nekterych pripadech se i odstehovat.

Kdo ale urcuje vysi veku, kdy jsou nase deti schopne se o sebe dostatecne postarat? Zakony a obcansky prukaz!
Je ale kazde dite jiz pripraveno v 18 letech zit zivot dospeleho a celit vsemu co nam spolecnost prinasi a to zcela bez podpory rodicu? Ja si myslim, ze ne. 

V nasich islamskych rodinach se vetsinou starame o deti my matky, manzele se o nas staraji predevsim financne. Vidim rozdily na detech, na ktere doma ceka po skole maminka a venuje se jim cely den a ma cas si vyslechnout starosti svych deti ze skoly, s kamarady a mezi detmi na ktere doma neceka nikdo.Pro dite neni nic krasnejsiho....
 
Nase deti opousti domov az po svatbe, nekteri ale zustavaji i pote bydlet s rodici i se svou novou rodinou. Vetsinou to byva nejmladsi syn z rodiny, ktery se pak se zenou stara o sve stare rodice. V islamskych zemich nejsou skoro zadne domovy duchodcu, dat tam sve rodice, by bylo povazovano za velikou ostudu a hlavne hrich.
 
O sve rodice se musi kazde dite postarat ,at se deje cokoliv, cely zivot se o nas starali a byli tu pro nas, jak bychom je mohli  nechat ve stari samotne a jeste v cizim prostredi s cizimi lidmi, kteri jim nikdy nemohou nahradit lasku rodiny? Je to to same jako s detmi.
Nejcenejsi v rodine jsou rodice a deti.Je to prirozeny kolobeh zivota, ktereho si musime vazit a zit predevsim pro nej. Nefunguje-li nam rodina, nefuguje nam nic.
 
Nekteri se o sve rodice staraji, ale je jim to vetsinou na obtiz.

Pripomina mi to pribeh o stareckovi, ktery bydlel se svym synem a jeho zenou a detmi. Cim byl starsi, tim potreboval vice pece a jim to bylo na obtiz. Dedecek uz spatne chodil a vsechno rozbijel. Proto mu udelali misto u mensiho stolu , kde jedl sam a dali mu dreveny talir, protoze uz jich tolik rozbil. Dedecka to moc trapilo a byl z toho nestastny. Jednoho dne, kdyz prisel syn z prace nasel sveho maleho syna jak se snazi vyrobit drevene talire, zeptal se ho tedy, proc je vyrabi. Syn mu odpovedel, ze je pripravuje az jednou bude stary on a maminka. V tu chvili mu doslo vsechno a strasne se zastydel, jak mu otec byl na obtiz a od te doby s nimi jedl zase u stolu...

Dedecka zachranil strach sveho syna, ze by take mohl jednou take tak dopadnout, protoze to jeho syn od neho okoukal a povazoval by to za naprosto normalni. Od rodicu se prece ucime vsechno. Nedelejme tedy druhym to, co sami nemame radi a nas zivot se naplni laskou a harmonii.
 
Rodina....nejkrasnejsi slovo na svete, ktere jine slovo zahrnuje tolik vyznamu a smyslu zivota?
Preju si, aby lide, kteri neveri v Boha zacali verit alespon v rodinu a jeji smysl.
At jiz se honite za cimkoliv, dejte si za prvni prioritu rodinu, vrati se vam to ve vsech smerech a hlavne v tech poslednich chvilich zivota.
Nam vericim i v posmrtnem zivote :-)
 
Amen